Plitvická jezera      

Ubytování

Plitvická jezera, Sastavci

Pro většinu českých návštěvníků Jadranu budou asi Plitvická jezera pro samostatný výlet z pobřeží příliš vzdálená - vždyť např. ze Šibeniku je to 220 km (jedna cesta), ze Zadaru 150 km (jedna cesta), z mnohých dalších míst je to ještě dál. I po časové stránce, pokud nepadá v úvahu přenocování u jezer, je to náročný výlet. Nezbývá tedy než přizpůsobit příjezdovou trasu z domova na pobřeží, nebo naopak trasu návratu domů možnosti navštívit Plitvická jezera alespoň při této příležitosti. Je však třeba vzít v úvahu, že i ta nejkratší varianta prohlídkových stezek kolem jezer vyžaduje asi tři až čtyři hodiny, nejdelší pět až šest hodin. A pokud chce návštěvník jezer fotografovat a alespoň trochu vychutnat jedinečnou jezerní scenérii, pak potřebuje aspoň o hodinu víc.

Do jezerního areálu jsou dva vstupy, u každého je velké parkoviště a možnost občerstvení. Návštěvník dostane se vstupenkou i mapku jezerní soustavy s vyznačenými prohlídkovými trasami i s trasami místní dopravy v parku autobusem a lodí (zahrnuta v ceně vstupenky), takže se může velmi dobře orientovat. V národním parku je vyznačeno celkem šest prohlídkových tras, barevně odlišených, od každého vstupu tři. Při výběru záleží na času, který chce návštěvník prohlídce věnovat. Otevírací doba národního parku je od 8:00 do 18:00 hod.

Národní park Plitvická jezera leží v nadmořské výšce 500 - 640 m, v oblasti Lika. Je to soustava 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami. Plocha 295 km2 (z toho hladina jezer 2 km2). Národní park od r. 1949, na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO od r. 1979. Jedinečný přírodní jev nejen v rámci Chorvatska.

Plitvická jezera, Velike kaskade

Jezerní soustavu obklopují zalesněné kopce masivu Velika Kapela a Plješevice. Soustava se dělí na dvě části: na dolní se 4 jezery (Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac, Novakovića Brod) a horní se 12 jezery (Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget, Kozjak).

Plitvická jezera, Veliki slap

Leží ve vápencové proláklině, která vznikla pravděpodobně před osmi tisíci lety a neustále se mění narůstáním travertinových hrází na terasách (mimo jiné v závislosti na klimatu), erozí travertinových bloků a z dalších důvodů. Ke vzniku teras-bariér připívají především unikátní bakterie žijící v mechu a trávě na terasách (bariéry narůstají za rok asi o 3 cm). Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou.

Říčka Plitvice, která dala jezerní soustavě jméno. nespojuje žádná jezera, ale spadá vysokým vodopádem zboku do kaňonu pod nejníže položeným jezírkem Novakovića Brod. Jezerní soustava tedy nevznikla v jejím řečišti, nýbrž na blízkých řekách Bijela Rijeka a Crna Rijeka. Teprve po vzájemném splynutí se jejich vody spojují s říčkou Plitvicí. Výsledná řeka se nazývá Korana.

Nejvýše je položeno Prošćansko jezero - 639 m n. m. (je druhé největší v soustavě, 68 ha), hladina nejnižšího Novakovića Brodu je ve výši 503 m n. m. Největší jezero Kozjak (81,5 ha) je i nejhlubší (46 m).

Jezera jsou propojena vodopády, z nichž nejkrásnější jsou Sastavci, vysoké 49 m. Nejvyšší vodopád je ten, jímž říčka Plitvice padá z výšky 76 metrů do kaňonu.

Plitvická jezera

Vody jezer mají různou barvu, od smaragdově zelené po sytě modrou. V dolní části soustavy je 20 krasových jeskyň. V zimě jezera zamrzají, v létě má voda teplotu do 24 °C.

O zdejším lesním porostu se má mezi odborníky za to, že patří k nejzachovalejším svého druhu v Evropě. Vzácná je i zdejší květena. V rámci parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů (např. louka s 42 druhy orchidejí a jiná se 16 druhy lilií aj.), rovněž nepřístupné jsou pralesní rezervace. V lesích žijí jak velké šelmy (medvědi, vlci, rysi) - údajně jich tu žije nejvíc ze všech chorvatských lokalit), tak i hojnost vysoké a černé zvěře. Jezera jsou bohatá rybami a raky, ale lov je zakázán.

Plitvická jezera

V současné době není celý park zpřístupněn. Důvodem uzavření některých částí je ochrana a konzervace ekosystému. Je možné si prohlédnout jezera, kolem nichž jsou vybudovány chodníky a jsou zahrnuty do prohlídkových tras. Prohlídka a pohyb po vytyčených trasách jsou bezpečné.

Jezerní soustava nebyla válkou na začátku 90. let poškozena (pouze hotely), naopak přírodě velmi prospěl pětiletý klid a regenerace v době války a těsně po ní.

Do Záhřebu je do Plitvických jezer 130 km, ze Splitu 230 km, z Dubrovníku 446 km, z Rijeky 180 km.

Plitvická jezera, Galovački buk

Více informací lze najít na stránkách NP Plitvice (www.np-plitvicka-jezera.hr), kde jsou k dispozici i interaktivní mapky.

Ubytování Ubytování je možné v hotelovém komplexu přímo v n.p. Plitvice nebo v autokempu Korana ležícím za hranicemi národního parku směrem na Karlovac (Záhřeb). Hotel Grabovac se nachází v Rakovici (13 km severně od hranic národního parku), kemp Borje v Korenici (3 km jižně od hranic národního parku. Hotely: Bellevue Grabovac Jezero Plitvice Kempy: Korana Borje

Výlety Dvě horské stezky v horského masivu Lička Plješivica a jejího úzkého severozápadního výběžku Medvjedjak, vedoucí přímo v národním parku Plitvička jezera. Jsou určeny spíše pro trochu odvážnější, neboť vedou úplně liduprázdnými divokými horskými končinami, nádhernou nedotčenou přírodou, v níž nechybí ani divoká zvěř. Jak už jméno horské skupiny Medvjedjak napovídá, patří k ní medvěd, rys, vlk, kuna lesní a skalní, divočáci aj. Tato zvířata jsou však velmi plachá a vyhýbají se místům, kde by mohla potkat lidi. Stezka č. 1 (5 hod), vede z parkoviště Rastovača u vstupu č. 1 do areálu národního parku Plitvická jezera, od tzv. Ličského domu (Lička kuća) nejprve k Turčići (801 m), nejnižšímu vrcholu Medvjedjaku. S Turčiće je výhled na jezero Kozjak, hotel Jezero, okolí Velkého vodopádu (Veliki slap), vesnici Poljanak. Stezka vede nádhernými nekonečnými bukovými a javorovými lesy, místy prostřídanými jilmem horským. Po mírném stoupání se dojde na další vrchol Medvjedjaku, na Tupi Medvjedjak (868 m), s něhož se naskytá působivý výhled na šest Plitvických jezer - Prošćanské, Ciginovac, Okrugljak, Galovac, Gradinsko jezero a Kozjak, dále na masivy Ličké Plešivice a Malé Kapely. Od následujícího rozcestí se pak pokračuje po značené cestě na Oštri Medvjedjak (889 m), nejvyšší vrchol masivu. Výstup je velmi strmý. S vrcholku se otevírá nádherný pohled na celou Ličkou Plješivici, na dolinu Korany a Uny (v Bosně) směrem k Bihaći, na vesnice Drežnik Grad a Ličko Petrovo Selo. Návrat může být buď stejnou cestou nebo po stezce č. 2, a to od prvního rozcestí směrem k pokusné stanici Lesnického ústavu Jastrebarsko a dále k mostu pro pěší přes silnici Záhřeb - Split a k parkovišti Hladovina u vstupu č. 2 do areálu národního parku Plivická jezera. Na parkovišti Hladovina se může nasednout na vyhlídkový elektrobus a jet s ním ke vchodu č. 1. Pro sestup je také možné použít pomocnou stezku, která vede od druhého rozcestí při sestupu z Oštrého Medvjedjaku rovněž k silnici Záhřeb - Split a pěšky ke vstupu č. 1.